Zkouška efektivnosti Systému Airwash v mléčné farmě Texas A&M University
Úvod
Klinické a subklinické důvody pro vyřazení mléka stojí producenty mléka každoročně stovky tisíc dolarů. Cílem mlékárenského průmyslu je pokračovat ve vývoji nových technologií a výrobků, které by pomáhaly výrobci redukovat problémy s výskytem mastitidy ve stádě. Tento experiment pracuje s takovou technologií – systémem Airwash. Účelem systému Airwash je propláchnout dojící jednotku horkou vodou a vzduchem po dojení každé krávy k redukci pravděpodobnosti přenosu nakažlivé formy nebo mastitidy na další dojenou krávu ze zbytkového mléka ve strukovém nástavci nebo sběrné nádobce. Ovšem často si není výrobce mléka jistý, zda tato nová technologie je účinná anebo zda je nutné ji instalovat. Proto to, že systém Airwash skutečně snižuje počet mikroorganizmů zbylých ve sběrači po dojení bylo ověřováno v dojícím středisku TAMU. Tento jednoduchý pokus byl tam prováděn během jedné dojící sezóny. Pokus byl prováděn na relativně malém počtu dojnic. Proto není možné jeho výsledky považovat za platné výzkumné údaje a je určený jen k využití pro pracovníky v mléčném středisku TAMU a pro jejich další práci s dojnicemi.
Výrobci
Použité materiály:
Fosfátový solný roztok ve sterilní nádobě – použitý jako prostředek ke sběru organizmů z pouzder dojících nástavců na dojící jednotce.
Solný roztok sestává ze 2.50 ml objemu koncentrovaného fosfátového solného roztoku doplněného do 2 litrů destilované vody ve sterilním zásobníku. Všechno bylo před prováděním aktuálního pokusu na dojírně autoklávováno (sterilizováno). (strana 121, oddíl
5.3 ‘Příprava ředění vodou’, podkapitola: MEDIA).
5% nad krevní spirála – používá se ke stanovení zda : 1) aktuální mikroorganizmy růstem na medii a vytvářením kolonií a také , 2) ke stanovení toho, zda organizmus byl hemolytický nebo nebyl hemolytický. Hemolýza obvykle ve většině případů naznačuje přítomnost patogenického mikroorganizmu.
Tergisolová spirála – tato spirála popisuje gram (-) mikroorganismy s vytvořenou kolonií. Fermentery mléčného cukru zbarvují spirálu do růžova a jejich nepřítomnost pak do žluto-zelena. Gram (+) mikroorganizmy na Tergisolu nerostou a dva z mikroorganizmů způsobujících mastitidu Stafylokok a Streptokok, patří do skupiny gram (+).
Spirála slaného manitolu – Gram (+) mikroorganizmy rostou pouze v tomto prostředí. Fermentery stejně jako v případě Stafylokoku zabarvují media zeleně. Nepřítomnost fermentem v případě Streptokoku (nehemolytického) ponechávají mediu růžovou barvu. V případě tohoto experimentu tako media byla získána z mikrobiologické laboratoře n this particular Dr. Keahey’s. Veterinarian Microbiology 405.
Ostatní materiály potřebné k provedení zkoušky:
Lékařské kleště (2), sterilní gumové zátky (číslo 6), sterilní pipety 10-20 ml, sterilní sada hadiček, sterilní tampóny a inkubátor.
Výsledky
|
Zkoušené dojnice |
Podojené krávy |
Před proplachem |
Po proplachu |
Druh mokroorganizmu v krvi na deskách proplachu |
|
Před dojením |
0 |
0* |
0 |
Nebyl detekován mikroorganizmus |
|
PBS před zkouškou |
0 |
0 |
0 |
Nebyl detekován mikroorganizmus |
|
1 kráva mastitidní |
1 |
3 |
T |
Stafylokok– hemolytický |
|
1 |
24 |
3 |
T |
Stafylokok – Hemolytický a nehemolytický, Gram (-) na Tergisolu |
|
2 |
84-96 |
2 |
0 |
Stafylokok – Hemolytický |
|
|
|
3 |
2 (Znečištění) |
Stafylokok – hemolytický, Streptokok – Beta, Gram (-) |
|
1 |
144 |
3+ |
0 |
Stafylokok – Hemolytický a Nehemolytický, Streptokok-nekompletní Hemolýza |
|
1 |
180 |
3++ |
1+ (Kontaminace fekálním odpadem) |
Stapfylokok– Hemolytický a Nehemolytický, Gram(-), Nezjištěny nehemolytické kolonie |
*
0 – Nepřítomny kolonie
T – Mírný růst
1 – Mírný až střední růst
2 – Střední růst
3 – Silný růst
Diskuze
Všechny vzorky byly ukládány na medium solného Mannitolu. Ovšem díky chybě při přípravě v mikrobiologické laboratoři byl vzorec mírně odchýlený což mělo za výsledek nezjištění růstu u žádného vzorku. Stafylokokové kolonie byly přítomny, jak bylo indikováno na krevní spirále.
Pro zjednodušení byl použito jen 10 ml solného roztoku. Pipety měly objem 10 ml a doplnění o druhé části by zvýšilo čas potřebný pro odběr vzorku a tím také zvýšení celkového času dojení. A také by si druhá část odběru vyžádala někoho, kdo by přidržoval strukový nástavec při odběru. Proto bylo použito 10 ml namísto 20 ml, jak je uváděno v postupu podle Smitha a spol., 1985.
Výsledky indikují, že ve všech případech použití Airwash systému snížilo i když ne zcela odstranilo rozvoj mikroorganizmů při odtoku ze strukového nástavce. V případě mastitidních dojnic je množství mikroorganizmů před proplachem extrémně koncentrováno. Proplach eliminuje většinu jejích kolonií. Kolonie mikroorganizmů, které přetrvaly byly nehemolytické verze a proto pravděpodobně nepatogenické. Důležitým bodem je, že proplach snížil velký počet mastitidních buněk způsobujících stopové množství mikroorganizmů ve sběrnici. Z toho důvodu snížení množství mikroorganizmů způsobujících infekci snižuje rovněž výskyt mastitidy ve stádě. Kromě toho tato jednoduchá zkouška systému Airwash skutečně ověřila v praxi efektivitu systému redukující výskyt nových případů mastitidy v chovném stádě dojnic.
